Florbalový tým mužů má již po sezoně

Rubriky: Sportovní hala
Roman Wolker  Sdílet článek na nebo

Muži hráli po delší době REGIONÁLNÍ LIGU a umístili se na konečném čtvrtém místě v soutěži (https://www.ceskyflorbal.cz/souteze/ostatni/regionalni-liga-muzu-sk5/). Na druhou Jihlavu ztratili pouze 4 body a na třetí Bystřici dokonce …

Florbalový tým mužů má již po sezoně

Muži hráli po delší době REGIONÁLNÍ LIGU a umístili se na konečném čtvrtém místě v soutěži (https://www.ceskyflorbal.cz/souteze/ostatni/regionalni-liga-muzu-sk5/). Na druhou Jihlavu ztratili pouze 4 body a na třetí Bystřici dokonce neztratili ani bod, ale skončili za nimi díky horším vzájemným zápasům. V rozhovoru níže jsme vyzpovídali kapitána, špílmachra a trenéra v jedné osobě, FRANTIŠKA KOŠÍKA.

Jak hodnotíš letošní sezónu? Po dlouhé době zase v Regionu…
Letošní sezóna byla v mých očích vcelku uspokojivá. Rozhodně jsme rádi za Region, protože se s ligou Vysočiny nedá srovnávat, co se kvality týče. Zápasy jsou více vyrovnané a pro oko diváka rozhodně záživnější. O celkovém pořadí týmů v tabulce muselo rozhodnout až poslední kolo, což jen svědčí o vyrovnanosti všech týmů. Letošní sezóna nám ukázala, čeho jsme schopni dosáhnout a jakým směrem bychom se mohli ubírat v následujících letech. Nicméně pokud chceme v následujících sezónách postoupit do divize, a já věřím, že chceme, čeká nás ještě hodně práce.

Co chybělo k tomu, aby se šlo do playoff? Je to teorie, ale myslíš, že by tým chtěl postoupit a měl na Divizi? Co vlastně bylo letošním cílem a splnili jsme ho?
Chybělo opravdu málo. Myslím, že rozhodoval pouze vzájemný zápas s Bystřicí, který jsme měli horší, ale v konečném výsledku je úplně jedno, jestli vám playoff uteče o bod nebo o deset. Playoff se buď hraje a nebo nehraje, jako v našem případě. Většina hráčů by určitě zájem o divizi měla, ale kvalitou bychom na vyšší ligu ještě pravděpodobně nestačili. Divize je přeci jen kvalitnější a rychlejší soutěž, kde mají týmy v kádru minimálně 15 aktivních hráčů, což se o nás říct nedá. Letošním cílem bylo, abychom se umístili v horní polovině tabulky, a to jsme splnili. Také jsme si ověřili, že dokážeme odehrát dobré zápasy s lepšími celky, jako je Světlá nad Sázavou nebo Jihlava, jejichž aktivní a florbalový styl hraní nám vyhovuje více.

Na čem lze stavět, v čem je síla týmu? A co je naopak slabinou?
Předností týmu je rozhodně hojná účast na „tiskovkách“ po zápase a stmelování kolektivu. Dopředu nás také ženou naši věrní a skvělí fanoušci, kteří nás podporují na každém zápase, za to jim patří obrovský dík. Slabin máme daleko více. Dlouhodobě nás trápí účast na trénincích, nedůraz v osobních soubojích, produktivita v zakončení a fyzická připravenost. Nedokážeme se 100 % koncentrovat po celý zápas, který většinou dobře rozehrajeme v náš prospěch, ale nedotáhneme do vítězného konce. Přes léto máme určitě o čem přemýšlet, abychom zvládli podávat konstantní výkony a dokázali lépe kontrolovat výsledek zápasu.

Vyzdvihl bys nějaké individuální úspěchy? Vyhrál jsi kanadské bodovaní ligy. Jsi na sebe pyšný? A co ostatní?
Kanadské bodování sem vyhrál relativně s velkým náskokem, ale spíše sem jen spokojený než pyšný, protože to je vždy jeden z mých osobních cílů na sezónu, abych ovládl tuto tabulku. Nicméně florbal je především kolektivní sport a bez svých spoluhráčů, kteří za mě bránili, bych to nedokázal. Na tým a jeho úspěchy se vždy nahlíží jako na jeden celek, a ne na individuální hráče, proto nemám rád, když se hodnotí pouze jednotlivci. Každý v týmu má svoji roli, kterou plní a každý je zodpovědný za úspěch nebo neúspěch. Za zmínku ale určitě stojí vychytaná nula Kuby Sedlaříka v zápase proti Pelhřimovu na domácí půdě, kde jsme vyhráli 3:0 a podle mě to byl nejlepší zápas sezóny, který jsme zvládli kontrolovat a plnili jsme taktické pokyny od začátku až do konce.

Čekají nás nějaké změny v kádru nebo na lavičce trenérů? Zapojí se junioři? Co mohou muži udělat, aby se chtěli zapojit a byli oporou?
Je moc brzy řešit změny na další sezónu, která začíná až za půl roku. O odchodu hráčů nevím a doufám, že všichni zůstanou. Nějaké posily jsou v očekávání a měli by se zapojit i junioři, kteří snad zvednou kvalitu a účast na tréninku a zabydlí se v sestavě pro zápasy. Je ale nutné, aby se junioři měli opravdu chuť zapojit a motivovalo je trénovat se staršími a lepšími hráči, muži je nemohou přemlouvat, aby se jim chtělo. Je něco rozjednaného i ohledně trenéra a určitě by bylo pro tým přínosem mít nehrajícího kouče, který bude mít lepší přehled o hře a efektivně reagovat na vývoj zápasu, já bych se mohl aspoň soustředit jen na hru. Jestli ke změně dojde, uvidíme v následujících měsících.

Co říkáš na novou halu? Je to pro nás velký přínos nebo ne? Proč?
Nová hala je pro nás určitě velkým přínosem. Konečně můžeme zažít pocit, že hrajeme opravdu doma! V letošní sezóně jsme pořádali tři domácí turnaje a pokaždé byla v hale skvostná návštěva našich fanoušků, kteří vytvořili skvělou atmosféru pro zápas. Jedinou výtku bych měl k povrchu haly. Myslím, že mohl být zvolen kvalitnější povrch, nebo alespoň v jiné barvě, která by tolik nesplývala s míčkem.

A co peníze a poplatky za sezonu? Jsou ok? Nemůžou se jich mladí trochu obávat? A není šance, aby muži oslovili nějaké sponzory?
Za mě jsou v pořádku. Je potřeba si uvědomit, co všechno se musí zaplatit, takže těch „několik tisíc“, co musí hráči platit za rok je úplně v pohodě, každá zábava něco stojí že… Mladí by se příspěvků obávat neměli, mají svoje rodiče, kteří by je měli podporovat ve sportu a v tom, co je baví a opravdu se nejedná o tak velké peníze. Oslovovat sponzory, když hrajeme takhle nízkou ligu, je náročné a skoro nemožné. Ale kdoví, třeba se někdo objeví a my budeme jenom rádi.

Na závěr bych rád poděkoval všem, co se podíleli na sezóně 2021/2022 – svým hráčům, organizátorům domácích turnajů, Novému Městu a v neposlední řadě našim věrným a skvělým fanouškům. Uvidíme se zase v září.

 
Dotazník