Rozhovor s členy horolezeckého oddílu Trip Team

Rubriky: Sportovní hala
Roman Wolker  Sdílet článek na nebo

Rozhovor s Andreou Kratochvílovou a Jaromírem Čejkou

Rozhovor s členy horolezeckého oddílu Trip Team

NMNMTT sdružuje lidi se zájmem o sportovní činnost, zejména pak o horolezectví. Jak píšete na svém webu, popularizujete lezení na umělých lezeckých stěnách, skalní lezení, lezení v horách a další horské sporty, jako volnočasovou sportovní aktivitu a také popularizujete různé pobyty v přírodě s úzkým vztahem k její ochraně.

Kdy byl TT založen?

Právě teď v březnu tomu bude 22 let. Tenkrát, v roce 2000, jsme se o jeho založení a názvu dohodli s novoměstským lezcem Ivo Neumannem, který se stal zároveň prvním předsedou oddílu. Za to jsme mu vděční. K většímu rozjezdu aktivit s mlaďochy došlo pak v roce 2010. A od roku 2020 s novou lezeckou stěnou chvílemi nevíme, kde nám hlava stoji. Jsme rádi, že je o lezení zájem a potvrdilo se, že doplnění sportovní haly o lezeckou stěnu mělo smysl.

Vzhledem k tomu, že se v Novém Městě postavila nová sportovní hala s lezeckou stěnou a podíleli jste se na jejím finálovém vzhledu, jak Vám právě LS pomohla k Vašemu boomu?

Dřív jsme se museli na každé oddílové lezení přesouvat většinou do Bystřice. Není to sice daleko, ale vzhledem k množství lezců v Novém Městě a okolí jsme velmi rádi, že nakonec tu „svoji“ stěnu máme. Tím se významně rozrostla také členská základna, protože nemáme členy jen z Nového Města, ale i bližšího či vzdálenějšího okolí. Pro některé už Bystřice byla na každotýdenní ježdění přece jen „z ruky“.

Kolik dnes máte členů (resp. mládeže) a jak často trénujete?

Aktuálně máme celkem 119 aktivních členů, z toho téměř 70 dětí. Každý týden ve čtvrtek máme oddílové lezení. To je rozdělené do tří hodinových bloků po 10 lezcích a 10 jističích. Pravidlo je, že si rodiče jistí své děti sami. Nejen že rodiče stráví s dětmi společný čas při zajímavé aktivitě, vidí také, jak se malí lezci zlepšují, naučí se s nimi spolupracovat a komunikovat coby jistič – lezec, ale často se z rodičů samotných stanou také lezci. Dodám ještě, že rodiče musí projít školením, aby mohli správně a bezpečně své děti jistit. Navíc jsou na každém tréninku instruktoři, kteří kontrolují správné navázání i jištění. S dospělými pak lezeme každou neděli v podvečer.
Samostatnou kapitolou jsou pak naše každoroční projekty, jak pro členy, tak veřejnost. Na ty se vždy snažíme získat podporu od města NMnM a také Kraje Vysočina. Pro letošní rok jsme ho nazvali „S Trip Teamem o krok výš a dál“ a detaily k němu zájemci najdou na našem FB.

Na lezecké stěně pořádáte také lezecké kurzy pro úplné nováčky v tomto sportu, jaký je o ně zájem a jaká je vůbec informovanost o této aktivitě?

Máme oddílový web, na FB-profilu oddílu také neustále informujeme nejen o událostech, akcích a novinkách, ale také o různých zajímavostech ze světa lezení. Na nedostatek zájemců o lezení si nemůžeme stěžovat, hodně mlaďochů chce vidět „svět shora :)“. V rámci spolupráce s ostatními novoměstskými organizacemi a spolky jsme letos už společně lezli například se skautskými Vlčaty a Světluškami, byly to fajn akce, které jsme si užili. S nadsázkou říkáme, že když by byla stěna nafukovací, tak bychom byli určitě schopni obsadit všechny cesty.

Kolik je k dnešnímu dni možností (počet lezeckých cest) absolvovat a v jaké obtížnosti na LS? Navíc, jaká je obměna a je to vůbec důležité měnit lezecké cesty?

Na stěně je k dnešnímu dni 39 lezeckých cest. Škála obtížnosti se pohybuje od 4 po 9 UIAA – tato zkratka znamená, že obtížnost byla stanovena podle pravidel mezinárodní horolezecké federace. V rámci těchto jsou na stěně dvě ryze dětské cesty a samojistící zařízení, kde nemusíte mít jističe. Specifikem je také spára, kde mohou lezci prověřit své technické i fyzické schopnosti, ta nám dává zabrat (smích). Vybere si tedy opravdu každý – od začátečníka po opravdu pokročilé lezce.
Co se týká obměn, je potřeba je dělat, jinak se velcí i malí začnou nudit. Máme štěstí, že tu je parta zkušených lezců kolem pana Tomáše Kastnera, kteří pravidelně chyty sundávají, čistí a následně staví nové cesty, jsou šikovní a moc nám pomáhají. Nově postavené cesty jsou dobré i z hlediska tréninku – často chvíli trvá, než přijdete na to, jak novou cestu lézt. Se změnou cesty se mění i technika, rozložení váhy, síly. V rámci dotací města se nám v loňském roce i letos podařilo získat peníze na nové chyty, takže letos se na stěně objeví tři nové. A proto třikrát hurá, hurá, hurá.

Jak je to u Vás s lezeckým materiálem? Vybavíte oddílové nováčky a poradíte jim případně s výběrem při nákupu vlastního?

V rámci oddílových tréninků a akcí máme k zapůjčení lana, úvazky (sedáky), jistítka i lezečky. To je pro nováčky prima, protože než si budou jistí, že je to opravdu baví, nemusí si nic kupovat. Během roku pak často rodiče malým lezcům vybavení dokoupí, takže mají svoje vlastní. Se vším jim rádi poradíme.

Co by se dalo z Vašeho pohledu ještě vylepšit právě na lezecké stěně, případně v zázemí sportovní haly?

Protože mezi zajímavé lezecké disciplíny patří i dry-tooling, a je možné takto lézt i na umělých lezeckých stěnách, chtěli bychom mít na stěně i jednu či dvě takové cesty. Takové cesty mají například v Poličce. Dále bychom se rádi podíleli na úpravě současné lezecké spáry, ta nás trošku zlobí, a určitě by tam byla dobrá změna. Drobnosti se nám daří řešit průběžně, a za to děkujeme. Lezení zdar!!!

Díky za rozhovor a Váš čas.

 
Dotazník